Od mého posledního hlášení se stala spousta věcí na které už si po tak dlouhé době budu mít problém vzpomenout ale snad to dám nějak do kupy.Začnu červnem ze kterého si pamatuji že jsme ve firmě měli hodně práce a že jsme se moc těšili na dovolenou kterou jsme si naplánovali na první týden v červenci a kterou jsme chtěli strávit s našimi kamarády z Trutnova kteří měli přijet do Norska pádlovat.Taky bylo poslední týden v červnu EKSTREMSPORTVEKO www.ekstremsportveko.no které je největší akcí roku ve Vossu a na které se tu všicni těší.Byl to týdem na který se do Vossu sjeli kajakáři,raftaři,lyžaři,bikeři,skokani z letadel a skal,paraglideři,longbordisti no prostě všichni koho baví dělat divný věci v přírodě.Takže přes den blbli a večer byl doprovodný program promítání filmů a koncerty.My jsme samozřejmě pracovali takže jsme toho moc neviděli ale naše společnost organisovala raftové závody a za dobrovolnou pomoc na nich jsme dostali volné vstupe na večerní akce.Bohužel počasí nebylo moc příznivé a v den raftových zvodů bylo nejvíc vody co jsme tu zažily a pořád stoupala před očima až z toho byla povodňovka ale závod se odjel a bylo to dost zábavné,několik rozplaveb a po urputném boji vyhráli domácí raftaři z Vossu takže všechno dopadlo na výbornou a hlavně to všichni přežili ve zdraví.Další den byl sranda závod na lehčím úseku kde museli posádky raftů plnit různé zábavné disciplýny.V pátek jsme měli oba volno a protože Adelka byla strašně natěšená na svoji novou loď kterou jí měli Trutnováci dovézt z Čech tak jsme za nimi vyrazili a prožili s nimi krásný pádlovací den a Adélka byla spokojená a nadšená z nové zelené lodky,jen byla škoda že jsme museli zase v sobotu a neděli do práce takže jsme se musli zase rozdělit. V sobotu bylo zakončení ekstremveka a poslední večerní párty.V neděli ještě práce v pondělí jsme zabalili na dovču a vyrazili zase za Trutnovákama kteří se mezi tím přesunuli do naší oblasti.Protože v týdnu pršelo tak měli vodu i horní úseky takže jsem doporučil horní Jordalselvi kde jsem věděl že se dá na nasedacím místě krásně zatábořit.Na druhou přivítanou jsme večer poseděli a ráno vyrazili na vodu a Adelka na kolo.Ze začátku jsme měli strach že bude málo vody ale postupně jsme zjištovali že to bude fajn a bylo.Na rozehřátí několik kratších slidu(slid=skalní klouzačka po které je dobré jet s hlavou nad vodou,jsou různé dlouhé,krátké,prudké,mírné,rovné,klikaté) a krásný čistý pětimetrový drop a spousta technických pasáží a jedno místo pade na pade:) a pak už pět metrů hodně prudkého slidu a za ním dvanáct metrů vysoký vodopád Jordalfosen.Já jsem se šel kouknout na hranu a potom jsem si vzal hračky a šel pěšky dolu čekat do krásného velkého bazénu na kamarády kteří jeden za druhým skákali dolů a byla to zábavná podívaná.Jen Dávidovi a Košovi se do toho moc nechtělo protože dvanact je prostě dvanáct a hrozně dlouho přešlapovali nahoře až mi to nedalo a vynesl jsem si ty svoje hračky zase zpátky nahoru že jim to jako najedu když jsem to tolikrát viděl.A tak jsem si vyplul,na hraně jsem zjistil že je to opravdu vejda když už jsem byl za hranou a padal tak moje další zjištění bylo že trochu přepadám na hlavičku tak už jsem se jen zabalil a čekal a dočkal jsem se dlouhého ponoru a lehkého ťuknutí do nohou.Když jsem se konečně vynořil zjistil jsem že jsem na druhé straně než bych rád byl a  že mám spadlou šprajdu.ohnutou špičku lodi a jsem ve vracáčku z kterého nebude uplně jednoduché odjet.Pokus o nasazení šprajdy dopadl tak že jsem nabral ještě víc vody tak jsem to rysknul a vyplul.Měl jsem štěstí a nepříjemný proud jsem přejel a pak už jsem se v klidné vodě zvrhnul a spokojeně vykrysil,teda proplaval jsem si ještě jeden laškovný váleček a pak už letící házečka,pozbírat věcičky a břeh.Zbitek řeky už jsme celkem bez problémů dojeli a všichni byli moc spokojený.Přejeli jsme ještě na Bransetu a tam už mě a ještě jednoho šťastného plavce čekalo tradiční bumbání rumiku z našich několik let starých neoprenových botek na oslavu mé a jeho krysy a rovnání mé lodi protože špička vypadala jak ta p....l.Rovnání pomocí horké vody a Jelenovi vydatné pomoci dopadlo velmi dobře a loďka je jak nová.Další den jsme se přesunuli na Raundalselvi kde jsme si sjeli za krásných 65 kubíčků playrun na kterém si Adelka dala opravnou jízdu po loňském neúspěšném splutí a nedobrovolném opuštění řeky a následné návštěvě lékaře.Opravná jízda to byla opravdu poctivá protože bylo několikrát víc vody než loni ale Adelka si s tím velmi zkušeně poradila takže z toho byl velmi intenzivní zážitek a taky důvod pro další večerní posezení.Na další den jsme vymysleli Austbygdau ale s tím byl bohužel spojen asi pěti hodinový noční přesun do Telemarku.K řece jsme dorazili ve tři ráno a hned usnuli.Po raním trochu nečekaném probuzení mím šéfem a telefonickém vyřešení trochu nepříjemné pracovní záležitosti jsme na to vlezli a stálo to opravdu za to protože řeka byla opravdu krásná a ůsek byl zakončen krásným dlouhým slidem takže to vynahradilo nepříjemný noční přejezd.Pak už jsme se s klucima museli rozloučit protože jim jel v noci trajekt.No a my jsme vyrazili na cestu zpátky směr Voss protože už nám za dva dny končila dovča.Cestu zpátky jsme si zpříjemnili návštěvou kráteru po dopadu meteoritu www.gardnos.no bylo to do kopce a protože jsem si vymyslel že tam dojedem na kole tak jsme se pěkně zpotili a ještě jsme za to zaplatili ale stálo to za to protože tak krásné místo po dopadu meteoritu jsme ještě neviděli.Pak už jsme se vydali na další cestu na které jsme ještě narazili na příjemnou řeku s třímetrovím čistým dropem který jsme si samozřejmě nenechali uniknout a adelka si ho skočila hned dvakrát ale pak začalo pršet tak jsme vyrazili dál.Ještě jsme ztrávili noc u jezera na náhorní planině a pak už jen cesta do Vossu a v pondělí zase nástup do práce.Mysleli jsme si že v červenci bude hodně práce protože začli prázdniny ale bohužel se to nevyplnilo spíš na opak.Já jsem celkem v pohodě protože když neřídím tak stavím přístřešek takže se konečně můžu projevit jako tesař.Můj šéf si to představuje trochu jednoduše ale na to má právo protože je šéf,bohužel mi dal plánky které mu dělal jeho kamarád projektant ale asi hodně zadarmo a na rychlo protože když je Adélka uviděla tak se rozesmála ale já moc ne.Takže prostě stavim podle toho co mám namalované a zatím se daří protože domek roste a nepadá tak doufám že nám to vydrží(domku i mě).No ale Adelka je z toho nepracování zádumčivá protože pracuje třeba jen tři dny v týdnu tak se vydala po hotelech shánět druhou práci nebo když to bude výhodnější tak na plný úvazek no ale taky doufáme že se kšefty zlepší a bude víc hodin protože by byla škoda měnit místo ale peníze jsou peníze.Taky se k nám po spoustě dnů dostalo instalační cd k našemu kompjůtru ale ani po velmi náročné operaci a konzultaci s několika velkými odborníky (moooc velké díky Strejdo a Míro)přes kompjůtry se nám ho nepodařilo resuscitovat takže došlo na přeinstalování.Naštěstí jsem si v Čechách udělal zálohu všeho a fotky co jsme nadělali tady tak máme ještě v obrázkovači (foťák-pozn.Adélky)takže to ještě dopadlo dobře a zase jsme se vrátili do světa kompjůtrů a konečně Vám píšu zprávu o našem dalším žití tady.Tak než jsem se dostal k dalšímu psaní tak se u Adelky změnilo v práci to že tam už není s koleginí která skončila takže Adelka má zase dost práce a přestala shánět jinou práci takže zase úsměv.Taky jsem se tu čirou náhodou potkal s Mirečkem z Prahy tak jsme si s nim a s místníma klucima pěkně zapádlovali a večer jeli k jeho slečně na véču,byli tam taky padleři z Německa a bylo to fajn.Včera (10.8) když jsme jeli s Adélkou z řeky na které tu moji slečnu při pádlování trošičku bily ale všechno dobře dopadlo jen modřinka na lokýtku a dobrý pocit z pádlování,tak jsem poprvé už v 22.30 užil světla na autě takže se nám ty dny asi začínají zkracovat.No a to je asi tak všechno co jsme tu za ty dva měsíce užily a prožily a na co jsem si vzpoměl.Mějte se všichni jak nejlíp můžete a my se zase ozveme.Další doplnění(22.8.)jezdim míň a víc stavim a Adelka pořád vaří(i pro Míšu:)))) Zdraví vás Norci Adélka a Michal

p.s. v neděli 23.10 se začínáme vracet do Čech